Zřícenina hradu Jestřebí

Z České Lípy vyjíždím na horském kole po modré turistické trase směrem k obci Okřešice. Po krátkém průjezdu Okřešicemi vjíždím na místní Vřesoviště a nejkratší cestou pokračuji lesem ke Kraví hoře. Pod Kraví horou pokračuji po málo známé lesní cestě a následně vyjíždím u rozcestníku na Karasy, do kterých pokračuji po místní málo frekventované asfaltové cestě. V této části vede trasa kolem Novozámeckého rybníka, který se nachází východně od obce Zahrádky.

V Zahrádkách podjíždím hlavní silnici na Českou Lípu a po krátké chvíli zastavuji u roubené rybářské bašty. V těchto místech navštěvuji propust s dřevěnou lávkou, kde voda z rybníka odtéká skrz atraktivní Novozámeckou průrvu. Následně se skrz blízko umístěnou alejí dostávám ke kostelu svaté Barbory, kde se nenápadnou cestou přiblížím k hlavní silnici. V těchto místech se dostávám pod úroveň silnice a navštěvuji uměle vytvořený kanál v místních pískovcových skalách na Bobřím potoce, kterému se říká Mnichovská průrva.

Krátce pokračuji po hlavní silnici a následně odbočuji směrem na Borek, kde po několika metrech najíždím na Máchovu cestu (257 m n. m.). U rozcestníku Pod Rožcem najíždím na zelenou turistickou trasu, která mě zavede až k vyhlídkovému místu poblíž Pruského kamene, kde je nádherný výhled na Puchavec, Michlův vrch, Lysou skálu, Ralsko a dokonce i vzdálený Ještěd. Cesta po Dlouhém hřebenu vrcholí ve výšce 351 metrů nad mořem. Dále na trase se nachází také Medvědí vyhlídka, ke které ovšem nevede příliš ideální cesta pro cyklisty, kde je nutné překonat několik skalních výběžků. Tuto část trasy lze objet po blízké turistické značce.

Po sjezdu z Dlouhého hřebenu se vydávám po červené turistické trase do blízké obce Jestřebí, kde je na cestě výhled na zříceninu hradu Jestřebí, který byl postaven na konci 13. století na výrazných skalních plošinách. V obci (265 m n. m.) ihned směřuji ke hradu, kde kolo nechávám poblíž hřbitovní kaple a pěšky vystupuji ke zřícenině. Přístup do hradu prochází bývalou hradní studnou, kde je vystavěno příkré schodiště, které vede na hlavní část skály (horní skalní blok je v dnešní době již nepřístupný). Z hlavní plošiny se nabízí výhled do dalekého okolí, a to včetně vzdáleného hradu Bezděz.

Po návratu nacházím kolo na stejném místě, kde jsem jej zanechal a mohu tak pokračovat v cyklovyjíždce po Ralské pahorkatině, která v části zasahuje do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchova kraje. Za obcí navazuji na původní červenou turistickou trasu vedoucí pod kopcem Kouhout, kde nechtěně sjíždím z trasy a po kilometru najíždím na zelenou značku. Po této trase projíždím pod Braniborskou jeskyní a následně přijíždím k rozcestníku nad Černou roklí (398 m n. m.).

Dále mám před sebou trasu skrz Černou rokli, které předchází příkrý sjezd plný kořenů, kde horské kolo raději vedu. Po několika desítkách metrů je možné na kolo opět naskočit a pokračovat v průjezdu nádherné rokle s řadou skalních výběžků. Po přibližně kilometru jízdy přijíždím k rozcestníku Černá rokle (327 m n. m.), kde navazuji na žlutou turistickou trasu a dále pokračuji ke vzdálenému vrchu Šedina z jeho západního úbočí.

Přímo od Černé rokle postupně začíná strmý výjezd pod kopcem Šedina, kde je místy terén tak náročný, že kolo do kopce chvílemi pouze tlačím. Část této žluté turistické trasy vrcholí ve výšce 443 metrů nad mořem. Následuje jízda po vrstevnici, která končí na kouzelném vyhlídkovém místě s pohledem na vzdálený Berkovský vrch, který patří k dalšímu cíli dnešního cyklovýletu.

Z vyhlídkového místa Šedina (424 m n. m.) během několika málo minut sjíždím hluboko do údolí (317 m n. m.) a stále pokračuji po žluté turistické značce. Krátce po sjezdu přejíždím místní pole s výhledem na kopec, vjíždím opětovně do lesa a obratem se vydávám do náročného výšlapu na Berkovský vrch. S ohledem na okolní terén musím v těsné blízkosti vrcholu horské kolo opětovně tlačit.

Několik desítek metrů pod vrcholem je možné mezi stromy zahlédnout zříceninu hradu Starý Berštejn (468 m n. m.). Jedná se o pozůstatky gotického sídla, které bylo zbudováno v první polovině 15. století. S ohledem na rekonstrukci a celkovou uzavřenost hradu lze na místě prozkoumat pouze samotné opevnění předhradí. Podél středověkých hradeb si ovšem užijete také povedený výhled do blízkého okolí, a to zejména směrem na Tachov a vzdálený hrad Bezděz.

Následně sestupuji několik metrů z prudkého kopce, nasedám na odstavené kolo a pouštím se do sjezdu k blízké obci Vrchovany. Po místní silnici objíždím Berkovský vrch a při první příležitosti se opět nořím do lesa, kde pokračuji ve sjezdu až pod samotný kopec (313 m n. m.). Po turisticky neznačených stezkách se vracím k vrchu Šedina, tentokrát ovšem z východního úbočí. Využívám dostupnou místní vyhlídku a pouštím se do náročného výšlapu (442 m n. m.), který následně naskýtá výhled směrem na hrad Bezděz.

Po krátké obhlídce se pouštím do sjezdu do blízké osady Nová Skalka, kde se napojuji na zelenou turistickou trasu. Několikakilometrová cesta napříč podzimním lesem vede malebným údolím mezi skalami. Po cestě postupně míjím Uhlířův důl a projíždím Selskou roklí na jejiž konci vjíždím do lázeňského a rekreačního městečka Staré Splavy (274 m n. m.) umístěného na severozápadním břehu Máchova jezera.

Ve Starých Splavech, které spadají do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj mířím k nejkratší cestou na místní pláž a pokračuji v projížďce kolem části Máchova jezera. Za přístavištěm se na moment zastavuji u nepřehlédnutelné výpusti Máchova jezera, která ve mě budí ohromný respekt. Obhlížím místní technickou budovu, kde v její zadní části narážím na atraktivní odtok Máchova jezera směrem do Robečského potoka, který teče až do Novozámeckého rybníka.

Od Mácháče vyrážím k domovu po modré turistické trase směrem k Provodínu. Z této trasy se následně odpojuji a pokračuji v objížďce kolem obory Velký Dub. Projíždím hraničním dolem, kde trasa pokračuje pod dlouhým vrchem. Po cestě najíždím na nově zřícenou cyklotrasu a snažím se ještě za světla dorazit k nedaleké skalní bráně. Nicméně po cestě mírně bloudím a k naplánované skalní bráně v západní části Hradčanských stěn dorážím až po setmění. Následnou zastávku v jeskyni Psí kostel tak rovnou vzdávám a nechávám si tyto zajímavé cykloturistické cíle na jiný výlet.

Každou minutou je stále méně a méně světla, vydávám se tedy nejkratší cestou k domovu. Místo bloudění v setmělém lese raději najíždím na poměrně blízkou Starou lipskou cestu, kterou z většiny tvoří pohodová asfaltka. Projíždím obcí Veselí, pokračuji kolem bývalého Brennského mlýna a po místní komunikaci míjím obci Heřmaničky. Vjíždím do obce Žizníkov, kde využívám blízkou cyklostezku, ze které pokračuji do Staré Lípy. Následně mi zbývá pouze výjezd na nejvýše položené sídliště, kde dorážím k domovu.

S dnešním cyklovýletem jsem rozhodně spokojen, přestože jsem jej s ohledem na nedostatek světla musel zkrátit. Některé zastávky na cestě v podobě vodních kanálů v pískovcových skalách včetně zřícenin hradů rozhodně stáli za náročnou vyjížďku. Napříč trasou jsem ujel 63,7 km a celkově nastoupal 1056 metrů. A co ty? Jestliže jsem tě dostatečně motivoval, pak prostuduj mapu, přizpůsob trasu vlastním možnostem, naskoč na kolo a vychutnej si pohodový zážitek z jízdy.