Vodní nádrž Naděje

Vyrážím na cestu z České Lípy směrem na Písečnou, kde část trasy vede přes krátkou cyklostezku, kde projíždím nejníže položeným místem (261 m n. m.) dnešního cyklovýletu. Po příjezdu do obce Písečná se vydávám po místní silnici směrem na Dobranov, ze které přibližně po jednom kilometru jízdy odbočuji na polní cestu. Tato pro mě zatím zcela neznámá část trasy vede po polní cestě podél lesa směrem k Mariánskému dolu pod stejnojmennou výšinou.

Jakmile projedu Mariánským dolem, tak cestou mezi poli pokračuji k nedaleké obci Lasvice. Za vesnicí najíždím na zelenou turistickou trasu a pokračuji jízdou v lese pod místním vrcholem Spálenisko (382 m n. m.). Následuje sjezd po lesních stezce do údolí na Výrově, kde mám naplánovanou první zastávku přímo u Medvědího kempu u říčky Svitavky. Jde o skalní masiv s několika propojenými jeskyněmi, který je součástí historického tvrziště Výrov.

Další zastávkou jsou rozsáhlé podzemní prostory v bývalém pískovcovém lomu Pusté kostely, ke kterým se dostávám po velmi krátkém průjezdu lesem a ostré zatáčce na nedaleké silnici do blízké obce Svitavy. Jeskyní systém Pusté kostely ve Velenickém údolí umístěný kousek od známé motorkářské jeskyně Pekelné doly nabízí skvělou atmosféru a stojí rozhodně za prozkoumání. Pro kompletní prohlídku je vhodné se vybavit dobrou svítilnou, která osvětlí všechna temná zákoutí.

Po chvíli nasedám na kolo a vydávám se k nedalekému Tichému údolí proti proudu říčky Svitavky, kde nelze přehlédnout vstup do bývalého podzemního náhonu, který vede až k Velenické zrcadlárně. Nechávám kolo na cestě a vydávám se na průzkum do uměle vytesaného tunelu s vyvýšeným postranním ochozem. Při jeho průchodu jsem s mrazením v zádech překvapen rozsahem a délkou tunelu, kde lze narazit i na další chodby. V jedné části se skrz tunel dostávám do obrovské jeskyně, kde je možné skrz zřícenou stěnu v místních skalách vyjít ven z tohoto opravdu zajímavého komplexu.

Po chvíli na cestě nacházím odstavené kolo a pokračuji průjezdem tohoto kouzelného údolí až k místu, kde je další část podzemního náhonu. V těchto místech skalou protéká říčka Svitavka a výpusť je zakončena malým jezem. Po žluté turistické značce pokračuji průjezdem údolí až do blízké obce Svitava. Napojuji se na místní silnici a po chvíli projíždím následující vesnicí Lindava, kde mám naplánovanou trasu přes neznačenou stezku mezi poli, ze které se vyklube nepříliš pohodlná jízda po stopách zemědělské techniky. Ze špatně viditelné cesty jsem totiž hned na začátku nechtěně sjel a dva kilometry se trápil v těžkém terénu.

Teprve na rozcestí u Grohmannova kříže najíždím na klasickou polní cestu a mohu pohodlně pokračovat do blízkého Cvikova. Ještě předtím, než narazím na civilizaci, tak na cestě míjím bývalý železniční most a teprve následně najíždím na místní silnici, která mě dovede na náměstí, kde zamířím k části s dětskou léčebnou. Na jejím konci nelze přehlédnout zajímavý věžový vodojem, za kterým začíná křížová cesta na Kalvárii, která vrcholí ve výšce 447 metrů nad mořem.

Pokračuji jízdou po modré turistické trase, jakmile ovšem míjím místní silnici směřující na Mařenice, tak nechtěně sjíždím z předpokládané trasy a pokračuji v jízdě po zdánlivě použitelné cestě. Ta se ovšem po několika desítkách metrů změní ve stezku pro kamzíky, a protože se nechci vracet, tak tlačím kolo do nemilosrdného kopce s prudce vzrůstajícím převýšením. Na místním vrcholku s výhledem na Zámecký vrch si dopřávám krátký oddych a malou svačinku. V těchto místech se právě nacházím v oblasti Lužických hor. Pokračuji dále v jízdě na kole přímo pod Trávnickým a Knesplovým vrchem (508 m n. m.), kde najíždím na zelené turistické značení.

Následně se pouštím do sjezdu k obci Trávník, kde se napojuji na modrou turistickou trasu vedoucí do Antonínova údolí (382 m n. m.). V těchto místech využívám červené značení, které postupně vede podél Hamrského potoka. Na cestě se zastavuji u bývalého vodního náhonu pro bývalou pilu, kde ovšem pro všudypřítomnou vegetaci nenacházím vstup do podzemního prostoru (tak snad někdy příště).

Za nedalekou osadou Hamr pokračuji v jízdě na kole po červeném turistickém značení přímo pod Kamenným vrchem, kde tato cesta opakovaně křižuje Hamerský potok. Místy se ovšem nedá vyhnout výrazně bahnité trase, kde je s ohledem na množství kořenů nutné kolo pouze vést. Cesta proti proud Hamerského potoka mě zavede přímo až pod hráz přehrady Naděje (457 m n. m.).

Relativně malá vodní nádrž Naděje se se ukrývá v zalesněném údolí Lužických hor. Podzimní barvy tomuto místu rozhodně dodávají na kouzelné atmosféře a nutí k bližšímu prozkoumání. U hráze tedy odstavuji horské kolo a pouštím se do obhlídky blízkého okolí historické přehrady, která byla vystavěna v roce 1938 jako zásobárna vody pro pohon Hamerského mlýna a Francisovy turbíny dodávající energii dnes již zaniklé pile v blízké osadě Naděje. Přehrada tak dnes slouží pouze pro zadržení vody.

Od cíle dnešního výletu se vydávám po zelené turistické trase vedoucí pod Suchým vrchem, kde přecházím na červené značení a po chvíli míjím nejvyšší vrchol dnešní trasy ve výšce 574 metrů nad mořem. Následně projíždím kolem zříceniny hradu Milštejn a pouštím se do parádního sjezdu, který mě s drobným převýšením zavede až do nedaleké obce Rousínov (438 m n. m.).

Přímo v Rousínově pokračuji v jízdě po červeném turistickém značení, kde se po několika minutách jízdy dostanu k bývalému lesnímu koupališti u Svoru (475 m n. m.) s dvojicí malých jeskyní. Po malé obhlídce už podjíždím železniční most a vydávám se do blízké obce Svor, kde najíždím na cyklostezku vedoucí do Nového Boru (380 m n. m.).

V těchto místech vyjíždím z pohraničního pohoří Lužických hor a vracím se na Ralskou pahorkatinu. Novým Borem projíždím co nejkratší cestou směrem do obce Skalice u České Lípy (328 m n. m.) a pokračuji až do nedaleké vesnice Manušice (277 m n. m.). V této obci pak najíždím na místní cyklostezku, která vede lesem až do České Lípy. Následuje už jen výjezd k domovu, bohatá svačina a pořádný odpočinek.

Dnešní cyklovýlet byl hodně na pohodu a zároveň plný zajímavých oblastí vhodných k průzkumu okolí. Kromě samotné vodní nádrže Naděje jsem si rozhodně užil zároveň i prohlídku jeskyních tunelů v okolí Svitavy. Cestou jsem našlapal rozumných 53,6 km a celkově nastoupal dostatečných 939 výškových metrů. A co ty? Pokud jsem tě svým cyklovýletem motivoval, pak prostuduj mapu, přizpůsob si trasu vlastním možnostem, naskoč na kolo a vychutnej si zážitek z jízdy.